hudba, slzy, vzpomínky . .

8. června 2013 v 21:39 | -mrs. inkognito |  diary
Je smutný, když se vás váš bratr se zeptá: "Proč nejdeš s někým ven a seš zalezlá doma? Je tam vážně krásně" a vy, jen proto, že nechcete říct, že nemáte nikoho, kdo by s vámi šel, se zmůžete jen na pouhou větu: "Musím dělat něco do školy." nebo "nechce se mi." Já bych strašně ráda šla s někým. Šla bych ráda na piknik do parku, šla bych ráda do kina, šla bych ráda někam se projít. Jenže je tu TEN blbý problém. Nemám s kým. Samotný se mi nechce. Pak mi jen zbývá počkat, až brácha odejde z pokoje, vlézt si do rohu, nasadit sluchátka do uší, pustit si smutný písničky, vzpomínat na to, jaký to bylo,když sem měla hromadu nejlepších přátel a brečet a bračet a brečet. Vzpomínám jak na ty krásný, tak na ty špatný chvilky s nima. S 5 jsme volali každý den pořád na skypu. all day all night. Hráli minecraft a byla jsem šťastná. S jedním klukem, do kterého jsem zamilovaná jsme si psali každý večer. Oba jsme byli na mobilu a byli jsme v posteli. Psal mi lichotky. Vždycky mě to děsně potěšilo a vylepšil se mi děsně den. Vypadalo to, že by něco mohlo být, jenže teď je to jiný. Už si nepíšem každý den. Napíšem si maximálně 1x za dva měsíce. Chybí mi. Strašně moc. Chtěla bych s ním jít ven a všechno. Viděla jsme ho maximálně na webce. Jenže on má na výběr mnohem hezčí holky. Achjo. :-(
Moje nejoblíbenější písnička >>> KLIK

xoxo
mrs. inkognito
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama